Ecotoner - Podpora

Zde můžete napsat a odeslat Váš dotaz:

E-mail (nepovinné)

Váš dotaz

RADY A INFORMACE

► Nejčastější chyby a návod, jak chyby odstranit.
► Rady pro inkoustovou tiskárnu
► Princip inkoustového tisku
► Princip laserového tisku

Nejčastější chyby tisku a návod, jak chyby odstranit.

Kazeta se rychle vypotřebovala

Počet vytištěných stran u inkoustových i laserových tiskáren je uváděn při 5% pokrytí. Standardně je pokrytí vyšší – stačí tučné písmo rámeček, nebo tabulka. Nejmarkantnější je to u barevných kazet pokud občas tisknete obrázky.

Tiskárna laserová jednoprůchodová (součástí toneru je i optický válec)

Špinění, nebo sypání toneru na papír – Nejčastější chybou je tisk převážně pouze černě. Papír jede přes všechny kazety, kde se točí válce mazané tonerem. Barevné tonerové kazety i když barevně netisknete začnou špinit, protože se naplní popelnice přepadového toneru. Stačí vyměnit tonery za nové a tisk bude v pořádku. Z ekonomických důvodů bych doporučil pokud tisknete jenom černě, pořídit si černobílou tiskárnu.

Tiskárna laserové čtyřprůchodová (osvitová jednotka a tonery jsou zvlášť)

Nekvalitní tisk – pruhy, čáry nebo špinění – v menu tiskárny se podívejte na stav spotřebního materiálu – pravděpodobně je osvitová jednotka na konci životnosti a je třeba ji vyměnit.

Inkousty s tiskovou hlavou

Nekvalitní tisk – v menu tiskárny servis spusťte čištění tiskové kazety, nebo hloubkové čištění. Pokud tisk není stále v pořádku, spusťte čištění znovu. Nejdříve za 2 až 3 hodiny, aby se zaschlý inkoust stihl rozpustit. Pokud čištění nepomůže, je třeba vyměnit tiskovou kazetu. Závadu většinou způsobí, když se tiskne málo, nebo nepravidelně a inkoust v tryskách zaschne. Výrobci doporučují vytisknout černou 1 barevnou stránku minimálně 1 týdně, i když používáte originální kazety.

Inkousty bez tiskové hlavy

Nekvalitní tisk – v menu tiskárny servis spusťte čištění tiskové hlavy, nebo hloubkové čištění. Pokud tisk není stále v pořádku, spusťte čištění znovu. Nejdříve za 2 až 3 hodiny, aby se zaschlý inkoust stihl rozpustit. Pokud čištění nepomůže, je třeba vyměnit tiskovou hlavu. U některých typů lze koupit jako spotřební materiál, u některých typů je třeba servisní zásah autorizovaným servisem – cena opravy je často vyšší, než koupě nové tiskárny. Závadu většinou způsobí, když se tiskne málo, nebo nepravidelně a inkoust v tryskách zaschne. Výrobci doporučují vytisknout černou 1 barevnou stránku minimálně 1 týdně, i když používáte originální kazety.

Chyba B200 – Chyba tiskové hlavy - je třeba vyměnit tiskovou hlavu. U některých typů lze koupit jako spotřební materiál, u některých typů je třeba servisní zásah autorizovaným servisem – cena opravy je často vyšší, než koupě nové tiskárny.

Několik rad pro práci s inkoustovou tiskárnou..

Protože velká část majitelů těchto tiskáren bohužel nezná dost dobře principy jejich práce, bezděčně se dopouší chyb, které často vedou k plýtvání nervů a peněz. Nejzávažnější problém, který se často objevuje, je zasychání inkoustu v tryskách a vzduch, který se dostane do trysek tiskových zásobníků.
Těmito pokyny, se pokusíme ušetřit problémy klientů, kteří u nás nakupují kompatibilní nebo originální kazety.

Nezávisle na typu tiskárny nikdy nepoužívejte přístroj do plného vyčerpání inkoustu. Některé modely, jako např. HP, Canon aj., mají čidla na kontrolu úrovně inkoustu a upozorňují na jeho vyčerpání, avšak starší modely takové zařízení nemají. V uvedeném případě je třeba zastavit tisk ihned po zjištění zhoršené kvality tisku, která se projevuje vznikem přerušených čár v textu nebo bledým zobrazením. V opačném případě existuje nebezpečí, že se do trysek dostane vzduch, který zabraňuje přístupu inkoustu čímž se zvyšuje pravděpodobnost, že po instalaci nové kazety bude třeba provést čištění. Navíc inkoust účinkuje jako chladící médium piezoelektrod a při jeho nedostatku se piezoelektrody přepálí a tisková hlava bude nenapravitelně poškozena. Proto naše doporučení je, plnit zásobníky dříve, než přestanou úplně tisknout.
Snažte se tisknout nejenom černé, ale též barevné výtisky - minimálně 1 až 2 stránky jednou až dvakrát do týdne. Čím více používáte svoji tiskárnu, tím kvalitněji a bezproblémověji bude fungovat. Doporučuje se jednou za týden spustit program pro vyčištění trysek, má-li vaše tiskárna tuto nabídku ve svém software.
Je třeba zabezpečit normální pokojovou teplotu v pracovní místnosti tiskárny. Dodržení této podmínky je zvlášť důležité v letní sezóně kdy teplota přesahuje 30°C. V případě nepravidelného používání tiskárny a vysokých teplot je velká pravděpodobnost zaschnutí inkoustu v tryskách.
Máte-li tiskárnu s neměnitelnou tiskovou hlavou (Epson, Canon, Brother a některé HP), u nichž se mění pouze tiskové zásobníky s inkoustem, nenechávejte tiskárnu delší dobu s vyndanými inkoustovými náplněmi. Jinak hrozí možnost zaschnutí inkoustu v neměnitelném tiskové hlavě a její obtížné vyčištění, které není vždy možné.
Je-li vaše tiskárna opatřena měnitelnou tiskovou hlavou (HP, Lexmark aj., kde tisková hlava je součástí kazety s inkoustem) a nebudete-li dlouhou dobu s tiskárnou pracovat, doporučujeme vyjmout zásobník z tiskárny, uložit ho do polyethylenového sáčku s vlhkým papírem nebo látkou a uschovat na chladném místě.
Vypínejte tiskárnu až si jste jisti, že zásobník není v chodu a dostal se do parkovací pozice. Vypnete-li napájení dřív, se zásobníkem v mezipoloze, trysky nebudou pryžovým těsněním chráněny před zaschnutím.
Někdy se stane, že tiskárna "neakceptuje" novou kazetu. V takových případech vyjměte kazetu a znovu ji vložte do tiskárny. Je nutné občas měkkým bavlněném ubrouskem, navlhčeným čistým lihem vyčistit kontaktní plochy samotné kazety a tiskárny (vždy však až po vypnutí tiskárny od napájení).

Princip inkoustového tisku.

Vývoj inkoustových tiskáren jako výstupního zařízení počítače má poměrně dlouhou historii. Nejstarší inkoustové tiskárny používaly souvislý proud inkoustových kapek, který byl generován piezoelektrickým čerpadlem. Ve výstupní trysce byly kapky elektrostaticky nabity a potom vychylovány dvěma dvojicemi elektrod podobně jako např. paprsek v osciloskopické obrazovce. Tištěný obraz se vytvářel skládáním rastrovacího pohybu paprsku ve vodorovném směru a plynulým pohybem papíru ve svislém směru. Přerušení proudu inkoustu se provádělo jeho odkloněním na lapací clonu pomocí svislých vychylovacích elektrod. Inkoust zachycený na lapací cloně byl po filtraci čerpán zpět do zásobníku.

Novější inkoustové tiskárny pracují vesměs na principu “Ink on Demand”, tzn. inkoustová kapka je vystříknuta pouze v případě, kdy je opravdu požadována. Celkové uspořádání tiskárny je podobné jako u jehličkových tiskáren. Pohyblivá tisková hlava je místo řady ocelových jehel vybavena řadou trysek, ze kterých je v případě požadavku vystříknuta kapka inkoustu.

Podle způsobu vytváření kapek lze tyto tiskárny rozdělit do 3 skupin:

1)   Tiskárny s tlakovým zásobníkem inkoustu a piezoelektrickými uzavíracími ventily v tiskové hlavě.
2)   Bublinkové tiskárny, ve kterých je kapka inkoustu vystříknuta rozpínající se bublinkou vypařeného
      inkoustu.
3)   Piezoelektrické tryskové tiskárny. Kapka inkoustu je vystříknuta z tryskové komůrky, jejíž objem se
      piezoelektricky zmenší.

Bublinkové tiskárny

Tyto tiskárny používají k vytváření kapek tlaku, který v tiskové komůrce vytvářen bublinkou vypařujícího se inkoustu. Základní uspořádání tiskového mechanismu je znázorněno na Obr. 1. Řada tiskových komůrek je vytvořena v základním materiálu (polymer). Jednotlivé komůrky jsou napojeny na rozváděcí kanál, kterým se do nich kapilární vzlínavostí plní inkoust. Přední strana komůrky je zakryta niklovou destičkou, ve které je otvor představující trysku. Zadní strana je zakryta křemíkovou deskou (dobrý odvod tepla). Na křemíkové desce je uvnitř komůrky polovodičové topné tělísko. Jednotlivé komůrky jsou v odstupu, který odpovídá požadované bodové hustotě tisku.

Obr. 1 Bublinková tiskárna. Řez při pohledu zpředu (vlevo) a z boku (vpravo).

V jiném uspořádání se používají dvě nebo více řad s navzájem prokládanými tryskami – rozteč komůrek v jedné řadě může potom být větší. Z důvodu odstranění špiček v napájecím proudu jsou jednotlivá tělíska v řadě buzena postupně. Jejich poloha je proto přiměřeně posunuta ve směru pohybu hlavy (Obr. 2). Před tiskem je každá komůrka naplněna inkoustem. Využívá se přitom kapilárních sil inkoustu s vhodným povrchovým napětím. Při tisku se topné tělísko ohřeje na teplotu, při které se část inkoustu vypaří. Rozpínáním páry v komůrce prudce vzroste tlak a část inkoustu vystříkne tryskou z komůrky. Celý děj trvá asi 10 s. Objem kapky inkoustu je uváděn přibližně 130 * 10-12 l, což odpovídá kapce o průměru 62 µm (údaje jsou podle tiskárny Hewlett Packard Desk Jet).

Obr. 2 Prokládání trysek ve dvou řadách a zešikmení řad pro postupné buzení.

Piezoelektrické tryskové tiskárny

Tento typ tiskáren využívá k tisku piezoelektrickou deformaci tryskové komůrky. Jedno z možných uspořádání je na Obr. 3. Boční stěny tryskové komůrky se před tiskem rozšíří připojením napětí na místa, označená na obrázku jako +V a -V. Při tisku se polarita napětí obrátí. Trysková komůrka zmenší objem a část inkoustu vystříkne z trysky (podle OKI Technical Review). Tato koncepce umožňuje v určitých mezích dávkování množství inkoustu a tím lepší reprodukci barev při barevném tisku. Rozlišení inkoustových tiskáren dosahuje 1200 bodů na palec. Pro barevný tisk se používají kazety se 4 barvami (CMYK). Pro lepší reprodukci barev při tisku fotografií používají některé tiskárny další dvě barvy.
Rychlost barevného tisku může být např. 4 strany / min.

Obr. 3 Princip piezoelektrické tiskárny. Pohled na komůrku zpředu.

Princip laserového tisku.

Princip elektrofotografického tisku

Princip elektrofotografického tisku, využívanho v laserových tiskárnách je následující: Základním prvkem tiskové jednotky je tiskový válec, vyrobený z elektricky vodivého materiálu (slitina Al). Na povrchu válce je nanesena vrstva polovodivého materiálu např. na bázi selenu. Polovodivá vrstva se ve tmě chová jako izolant. Je-li však osvětlena dostatečně silným zdrojem světla, stane se elektricky vodivou.

Postup tisku je zjednodušeně znázorněn níže (tiskový válec je zde nahrazen rovinnou deskou):

1. Polovodivá vrstva nanesená na povrchu tiskového válce je koronově nabita na kladným nábojem na potenciál několika kV. Protože je tiskový válec ve tmě, chová se polovodivá vrstva jako izolant (Obr. a).

2. Nabitá polovodivá vrstva se exponuje laserovým paprskem nebo řadou diod LED. Paprsek je rozmítán a modulován tak, aby na povrchu válce vykreslil rastrovým způsobem budoucí tištěný obraz. V místě expozice se polovodivá vrstva stane vodivou a její náboj je odveden (Obr. b).

3. Obraz, vytvořený nábojem v polovodivé vrstvě je “vyvolán” kladně nabitým práškovým barvivem. V místech, kde nebyla polovodivá vrstva exponována, je dosud kladný náboj který brání přichycení souhlasně nabitého barviva. Na válci se tak vytvoří viditelný obraz z práškového barviva, zachyceného na dříve exponovaných místech (Obr. c).

4. Obraz je přenesen na papír. Přenosu napomáhá záporně nabitá plocha (resp. válec), přiložená k zadní straně papíru (Obr. d).

5. Obraz vytvořený práškovým barvivem je “ustálen” horkým přítlačným válcem nebo ohřevem IR zářením.

Tisková jednotka laserové tiskárny

V laserové tiskárně se výše popsané kroky provádí během jedné otáčky tiskového válce, jak je schematicky naznačeno na Obr. 1.

Obr. 1 Postup tisku v laserové tiskárně.

Obr. 2 Expoziční jednotka s přímo modulovaným laserem.

Na Obr. 2 je schematicky znázorněna tisková jednotka laserové tiskárny při pohledu “shora”.Jako zdroj záření slouží polovodičový přímo modulovaný laser. Laserový paprsek je rozmítán rotujícím zrcadlem a současně modulován tak, že při každém přeběhu exponuje na tiskovém válci jednu rastrovou řádku budoucího obrazu. Kompenzační optika, zařazená mezi rotující zrcadlo a tiskový válec upravuje geometrii stopy paprsku tak, aby rychlost jeho přeběhu po celé aktivní dráze na tiskovém válci byla konstantní. Některé typy tiskáren nepoužívají polovodičový laser, nýbrž plynový laser doplněný akustickooptickým modulátorem (piezoelektrický člen vytváří v modulátoru akustické vlny, které se chovají jako optická mřížka, viz Obr. 3). Zcela jiné řešení vyvinula firma OKI. Jako zdroj záření zde slouží řada diod LED. Počet diod odpovídá počtu elementárních bodů na celé šířce papíru (viz Obr. 4).

Obr. 3 Expoziční jednotka laserové tiskárny s plynovým laserem a samostatným modulátorem (IBM).

Obr. 4 Expoziční jednotka s řadou LED (OKI).

Barevné laserové tiskárny

Barevné laserové tiskárny pracují na principu subtraktivního míchání barev. Tiskárna proto musí mít čtyři tiskové jednotky (pro základní složky Cyan, Magenta, Yellow a doplňující složku Black). Vzájemné uspořádání tiskových jednotek se u různých typů barevných laserových tiskáren liší (Obr. 5). Někdy se k přenosu barviva na papír používá kromě válce i přenosový pás, na který se postupně přenáší obrazy z tiskových válců jednotlivých tiskových jednotek.

Obr. 5 Různé uspořádání barevných laserových tiskáren (podle OKI).

Obr. 6 Barevná laserová tiskárna. Papír je veden nosným pásem postupně pod čtyřmi tiskovými jednotkami s LED diodami.

Elektronika laserové tiskárny

Z popisu funkce laserové tiskárny je zřejmé, že výsledný obraz je tvořen z jednotlivých černých resp. barevných bodů. Černobílé tiskárny střední kvality mají rozlišení alespoň 600_600 DPI (bodů na palec). Na běžné stránce A4 je tak přibližně 34 000 000 bodů. Tiskne-li tiskárna přibližně 10 stran za minutu, vychází frekvence tisku 5.6 miliónu bodů za sekundu. Touto rychlostí musí být modulován paprsek laseru. Protože proces tisku jedné stránky nelze přerušit, musí být celý obraz předem připraven ve vyrovnávací paměti tiskárny. Přenos bitové mapy celé stránky přímo z počítače by vyžadoval přenášet pro každou stránku více než 4 MB dat. Častěji je proto do tiskárny přenášen vektorový popis obrazu (pokud to jeho povaha dovoluje). Tiskárna je vybavena rastrovací jednotkou, která převádí vektorový popis na bitovou mapu stránky. Pro zajištění dostatečně rychlého tisku musí být rastrovací jednotka vybavena velmi výkonným procesorem, spolupracujícím s dalšími specializovanými obvody pro řízení samotného tisku. Nároky na rychlost elektroniky ještě vzrostou při použití technik pro zvýšení výsledné kvality obrazu. Ty obvykle využívají víceúrovňovou modulaci laserového paprsku buď řízením jeho optického výkonu nebo pulsní modulací v rámci každého bodu. Tak je možné vytvářet body různé velikosti a částečně vyhladit zubaté linie křivek v rastrovém prostředí. Pod různými názve (RET, PQE, ...) používá tyto techniky řada firem. Pro vektorový popis stránky a řízení dalších funkcí tiskárny (volba zásobníku papíry,...) se používají speciální jazyky. Standardem se zde stal jazyk PCL (Printer Control Language), původně vyvinutý firmou Hewlett Packard. Jeho podmnožinou je i jazyk HP-GL, určený pro komunikaci s kreslicími stoly. Dalším rozšířeným jazykem pro vektorový popis stránky (nejen pro tiskárny) je jazyk PostScript.

Obr. 7 Blokové schéma elektroniky laserové tiskárny. Memory Controller LSI umožňuje přenos bitové mapy k tiskové jednotce (Engine section).